Gloomhaven: Lví chřtán
Gloomhaven: Jaws of the Lion
„V malé krabici se skrývá překvapivě velké dobrodružství, které dokáže z obyčejného večera udělat výpravu plnou rozhodnutí, růstu a bolestivě drahých chyb.“
- Hráči
- 1–4 (ideálně 4)
- Délka
- 45–120 min
- Náročnost
- 3 / 5
- Rok
- 2020
- Vydavatel
- ALBI
- Autoři
- Isaac Childres
- Odehráno
- 14×
Verdikt klanu
Gloomhaven: Lví chřtán se může na první pohled tvářit jako menší bratr klasického Gloomhavenu, ale u našeho stolu tahle krabice rozhodně nestojí ve stínu svého slavnějšího sourozence. Naopak. Bere to nejlepší z původního systému, očesává z něj část zbytečné těžkopádnosti a servíruje dobrodružství, které je přístupnější, svižnější a pro Veneris Clava v mnoha ohledech dokonce vhodnější. Srdcem hry zůstává chytrý soubojový systém založený na kartách, plánování a správném načasování. Každý scénář je malá taktická hádanka, ve které nestačí jen bezhlavě mlátit do všeho, co se pohne. Je potřeba číst situaci, šetřit síly, přemýšlet nad pořadím akcí a občas přijmout, že hrdinství bolí. Postupné vylepšování postavy, odemykání nových možností a piplání vlastního hrdiny má přesně ten návykový efekt, kvůli kterému se kampaň nezačne jen hrát — začne se žít. Velkou výhodou proti velkému Gloomhavenu je menší repetitivnost, přímočařejší nástup do hry a absence odchodu postav do důchodu. Nemusíte se po čase loučit s postavou, kterou jste si vybudovali, naučili se ji ovládat a začali ji mít rádi. Lví chřtán vás nechá růst s vaším hrdinou, poznávat jeho silné stránky a postupně z něj udělat přesně ten nástroj zkázy, podpory nebo zoufalého přežití, který vašemu stolu sedí. Pro Veneris Clava je Lví chřtán ideální „RPG dobrodružná“ hra: má atmosféru, jasné role, taktickou hloubku, společný příběh a dostatek prostoru pro hrdinské i naprosto zoufalé momenty. Pokud vás klasický Gloomhaven láká, ale jeho rozsah působí až příliš hutně, Lví chřtán je trefa do černého. Menší krabice, menší odpor při přípravě, ale pořád velké dobrodružství.
Na co pozor
I když je Lví chřtán přístupnější než klasický Gloomhaven, pořád nejde o úplně jednoduchou oddechovku. Hra vyžaduje soustředění, spolupráci a ochotu přemýšlet několik tahů dopředu. Kdo bude hrát jen podle pocitu a bez domluvy se skupinou, může rychle zjistit, že dungeon neodpouští zbytečné hrdinství. Největším rizikem je špatná koordinace hráčů. Každý má své karty, své tempo a své možnosti, ale vítězství často stojí na tom, jestli se skupina dokáže domluvit alespoň rámcově. Není potřeba hrát otevřeně na milimetr, ale je dobré vědět, kdo půjde dopředu, kdo bude držet prostor, kdo dorazí zraněného nepřítele a kdo si raději nechá síly na další místnost. Pozor také na únavu z kampaně. Lví chřtán je výborný, když se hraje pravidelně a postavy zůstávají v hlavě i mezi partiemi. Pokud se mezi scénáři udělají příliš dlouhé pauzy, může se ztrácet tempo příběhu i cit pro vlastní postavu.
Jak uvést nováčky
Neřeš dokonalý tah, řeš užitečný tah. Drž se skupiny, nevyplýtvej nejlepší karty příliš brzy a před každým kolem si řekni, jestli chceš útočit, přesunout se, pomoct ostatním, nebo přežít. Zbytek se naučíš v boji. Ideální je první scénáře nehrát na výkon, ale jako výcvik družiny. Nechat hráče pochopit rytmus karet, ztrátu výdrže, význam iniciativy a to, že každá postava má trochu jiný úkol. Jakmile si každý najde svou roli, Lví chřtán začne ukazovat, proč v malé krabici dokáže nést tak velké dobrodružství.