"V" jako výprask
18. 7. 2026

Pavel „Brči“ Brčák dorazil do doupěte Veneris Clava pro odvetu. Přinesl si Inis, Lovecraftův dopis a očividně také plán, jak během jediného večera proměnit klanové sebevědomí v trojhlasné kňuuuuu.
Auuu. Tak tohle byla jízda.
Nálada ve Veneris Clava byla toho dne poněkud neklidná. Do jejich spárů měl totiž dobrovolně vstoupit vyzyvatel odvety — neochvějný bojovník Pavel „Brči“ Brčák.
A nepřicházel s prázdnou.
Ve své výbavě ukrýval dvě tajné zbraně: INIS a Arkham Horror: Lovecraftův dopis. Veneris Clava však měla vlastní eso v rukávu — hru Kmotr: Impérium Corleonů. Zbraň, která v dobách své největší slávy zasévala mezi soupeři strach.
Jak se ale později ukázalo, zub času si vybral svou daň nejen na krabici, ale především v paměti členů klanu.
⚔️ INIS: první rána do klanové hrdosti
Blížila se hodina H a Veneris Clava krvelačně vyhlížela svého vyzyvatele. Brči na nic nečekal. Sotva vtrhl do doupěte, vytasil INIS a boj mohl započít.
Po rychlém seznámení s pravidly vypukla vřava.
Rezič byl agresivně mírumilovný. Johnny se strachoval o férovost střetnutí a už dopředu fňukal nad výhodou, kterou Brčimu dávala znalost hry. Mikalo se postupně utopil ve vlastní strategii a Svobi nepředvídatelně s Mikalem vyběhl způsobem, který překvapil nejen Mikala, ale pravděpodobně i samotného Svobiho.
Jenže ani to nestačilo.
Svobi, lačnící po vítězství, nakonec vyzyvateli podlehl a skonal pod jeho nohama. Místností se rozlehlo první hlasité:
„Kňuuuuuu!“
Byl to Johnny, který nedokázal překousnout nevyvážené zkušenosti soupeře a dopřál Brčimu možnost vyslechnout si tuto uchu lahodící melodii.
První bitva byla ztracena.
🔫 Kmotr: zrezivělá tajná zbraň Mikalo se slzami v očích využil první příležitosti, aby nenechal další střet náhodě. Před Brčiho mrštil časem zrezivělou tajnou zbraň klanu:
Kmotr: Impérium Corleonů.
Prohlásil, že v dobách největší slávy této hry v ní nepotkal sobě rovného soupeře a nikdy nezakusil porážku.
S pravidly už byl o něco úspornější.
Polovinu toho, jak se hra vlastně hraje, si totiž nepamatoval. Rezičovy prosby, aby si pravidla raději přečetli, byly statečně ignorovány. Veneris Clava se tak společně s vyzyvatelem pustila do mafiánského souboje o území, vliv a bohatství — vybavena sebevědomím, několika vzpomínkami a pravidlovou jistotou člověka, který si přečetl zadní stranu krabice.
Už po prvním aktu bylo cítit, že je něco zle.
Ve hře, v níž splnění úkolu rozhodně není volnou akcí, jsme plnili úkoly jak na běžícím pásu. Mafiánská válka se změnila v dobře namazanou montážní linku a partií jsme prosvištěli jako kulka letící na svůj cíl.
Bohužel pro Veneris Clava mířila přímo na ně.
A byla dostatečně přesná, aby zasáhla přesně tam, kam měla.
Klan tak utrpěl druhou brutální porážku večera a Mikalovo:
„Kňuuuuuu!“
bylo ještě hlasitější než Johnnyho.
💌 Lovecraftův dopis: poslední šance na odplatu Večer se chýlil k hořkému konci, avšak Brči velkoryse nabídl klanu poslední možnost odplaty. Vytáhl rychlovku Arkham Horror: Lovecraftův dopis.
Členům Venerisu se rozzářily oči.
Ještě nebylo pozdě. Ještě stále mohli zachránit svou čest, setřít pachuť dvou porážek a poslat vyzyvatele domů s alespoň jednou jizvou.
Vrhnuli se tedy do boje.
Tedy… do masakru.
Mikalo se ani nestačil pořádně dostat k tahu, když ho Svobi okamžitě zařízl. Karma je však zdarma, a tak Svobi vzápětí dostal také za uši.
Johnny se držel, co mu síly stačily. Rezič mezitím připravoval svůj finální "masterpiece", aniž by tušil, že jeho mistrovské dílo nebude přesným úderem proti nepříteli, ale atomovou bombou svrženou doprostřed vlastního týmu.
Jeho poslední tah se stal zároveň posledním hřebíčkem do rakve spolubojovníků.
Pavel „Brči“ Brčák pak jediným velkolepým úderem završil svou vendetu a zasel do srdcí soupeřů hořkou chuť nechutné porážky.
A potřetí se doupětem rozeznělo:
„KŇUUUUUU!“
Tentokrát od celého Veneris Clava.
👑 Vendeta byla dokonána Byla to neuvěřitelná řežba.
Tři hry. Tři porážky. Ani jediný drobek vítězství, který by mohl klan cestou do postele alespoň smutně okusovat.
Chuť tohoto výprasku bude v doupěti Veneris Clava cítit ještě dlouho. Onoho večera jsme uléhali se slzami v očích, rozdrceným sebevědomím a hlavami plnými otázek, kde přesně se všechno tak strašlivě posralo.
Ráno jsme však povstali znovu.
Ne jako poražení.
Ale jako odhodlaní mstitelé.
Toto nezůstane bez odezvy.
Příště bude Veneris Clava připravena.
Fotografie z večera
Diskuse (6)
Krásně napsané. Kňůůů
Ještě teď si nemůžu sednout, jak mě bolí řiťka. :-D
Bylo mi radostí a potěšením si s vámi opět zahrát. Nechť je vám to lekcí a ponaučením, že my, jihočeští sympaťáci, ač sraženi do prachu a na kolena se vždy zvedneme a hrdě třímajíce prapor odplaty opět kráčíme vpřed! Odjel jsem neporažen. Vrátím se s pokorou, respektem ….a odhodláním vám udělit další lekci.
Hin sa hukáže!!! ✊🏼
Tvá příští návštěva je očekávaná, už nebudu tak mírný 😅 Veneris povstane a vezme si vítězství zpět 😅👍
Hle já vidím Mikala hle já vidím Reziče, Svobiho a Johnnyho, Hle já vidím zástup pokořených Veneris Clava až k samému počátku. Bědují a hořekují …. Mírnost neočekávám o úlevy nepřijímám. Have no fear, the Plague is here.
Pro zapojení do diskuse se přihlas nebo zaregistruj.





